První, co jsem při zjištění, že čekám miminko, bylo, že jsem začala hledat pro mne ten nejlepší kočárek. Samozřejmě sportovní a nejlépe trojkombinaci a ještě, aby se vešel do výtahu!! Pozor, je třeba zvážit spoustu parametrů než se rozhodnete. Po narození miminka jsem záhy zjistila, že se kočárek prostě všude nehodí. Pořídila jsem nosítko. Měla jsem jej jen jednou, nějak mi připadalo, že v něm dítě podivně trčí. Ovšem tohle je příběh, který se udál před 15lety, nosítka posun zaznamenala a jsou úžasná, jak barevně tak ergonomicky a oproti šátkům je daleko jednodušší manipulace s miminkem.

Nicméně po sedmi měsících po porodu jsem zjistila další těhotenství a už bylo potřeba řešit, že budu mít po nějaký čas jedno miminko odkázané jen na nošení a druhé dítě, které teprve chodit začne a ven budeme muset přeci(tehdy jsme byli ještě v paneláku). Volba padla na šátek. Tehdy před 15 lety byly ženy s dítětem v šátku velmi zřídka k vidění. Já byla stylem oblékání sportovec a šátky k výběru byly tehdy jen ty skutečně dovezené z Asie a byly nehorázně dlouhé, můj byl asi 5m. Ale to se dalo později využít třeba jako hamaka. Šátek jsem se naučila podle internetu vázat docela lehce, chtělo to pár procvičení, zvládne to každý. Nakonec stejně budete využívat jen pár stejných úvazů. Roztřídila jsem ty nejjednodušší a nejos

  • miminko – kolíbka (využívala jsem hlavně při nakupování, miminko jsem i v klidu za chůze neviditelně kojila a byl klid, měla jsem krásně volné ruce, dají se dělat i práce doma a miminko je spokojené)
  • od 3měsíců  – kříž s kapsou(společně jsme vařili, procházeli se a ještě jsem zvládla obstarávat starší dítě, dokonce i obout, zapnout, atd.)
  • cca od 6 měsíců – kříž s kapsou, kříž s kapsou na záda (na zádech se nosili děti rády, akorát bylo úskalí s nasazováním na záda v nedomácím prostředí, časem se děti už uměly chytit za krk a chvíli se na zádech držet než je člověk uvázal).
  • Zde český výrobce nosítek, šátků a jiného příslušenství https://ehub.cz/system/scripts/click.php?a_aid=ed54a2d2&a_bid=f219c78dPodpořte českou práci a poštovné mají zdarma.

Na šátkování ráda vzpomínám, šátek jsem nacpala do batohu, když jsme vyrazili na výlet nebo na pořádnou procházku a jakmile dítě nemohlo, šup do šátku. Občas jsem nosila dítě i v krosně, je tam spousta úložného prostoru, ale krosna se nesměla ze zad sundat, jakmile jsem to udělala, záda se tak rozbolela, že opakované nošení bylo skoro nemožné. Šátek šel utáhnout tak dobře, že jsem přesně cítila, jak dobře mám dítě na zádech vycentrované.

Zkrátka mám pocit, že nošení dětí v šátku přispívá ke klidu, vyrovnanosti a spokojenosti a přitom uspokojujeme jejich potřeby a uděláme i kus práce. Myslím, že Indiánské ženy, africké ženy a asijské ženy, kde tato tradice vychází už od pradávna vědí proč tuto skutečnost nošení dětí v šátku, nenahrazují výdobytky nové doby.

Se šátkem je možno volit spoustu úvazů podle potřebné polohy dítěte. Osobní zkušenost mám, že naše miminka moc neplakala a přestože jsem se stále živila jako  OSVČ zvládla jsem díky šátkování téměř jakoukoli rozumnou práci. Indiánky také s dětmi v šátku vykonávali drobné práce a je vyloženě prokázáno, že indiánské děti , tedy miminka jsou velmi klidná a spokojená. Většina úvazů a ve spojení s pohybem matky, pohupováním jsou prevencí před kolikami, zkrátka dítě se v přirozených pozicích dobře vyprdí.

Šátek je i snadný na údržbu. A až Vám děti povyrostou i pak najde své využití:-). Já si ho například občas motám na hlavu, je v něm teplo, moc dobře se utáhne, z hlavy neklouže a migrénu zmírňuje. Děkuji za čtení. Vaše K4KM